Bývalá pískovna Sadská je opravdu dobrým místem k bydlení (zdroj Mapy.cz, ©️ Seznam.cz, a.s)
Kdo by nechtěl bydlet na tak skvělé adrese, jako u písčitých pláží omývaných křišťálově čistou vodou v Lázních Toušeň, nebo v sousední Sadské, nebo o kousek dál v Kluku u Poděbrad? Míst lákajících k rekreaci u jezer po bývalých pískovnách je mnoho a určitě by o nich dnes nikdo neřekl, že přírodě uškodily, právě naopak. Nejde ale jen o rekreaci. V Kluku nebo třeba v Hulíně, Zaječí, Moravičanech i na mnoha místech jinde, je pitná voda s výhodou čerpána těsně u pískoven, často i přímo z nich. Blízkost pískovny u řeky vodárenství napomáhá tím, že zadržuje dostatek vod a zvyšuje tak jejich využitelné zásoby, průsak štěrkopísky pak zaručuje jejich vysokou kvalitu. Například v Hulíně je pitná voda čerpána podél pískovny ve vzdálenosti 191 m, jak lze vidět zde, v Moravičanech je to jen 80 m od pískovny a třeba v Kvasicích je to jen 25 m a čerpá se i přímo z jezera. Často k tomu pískovny tvoří i přírodní oázy uprostřed polní krajiny, jako u Moravské Nové Vsi.
U Uherského Ostrohu dnes ale čelíme organizovaným obavám z našeho záměru těžit štěrkopísek cca 620 m od vodních zdrojů, jak ukazuje mapa níže. Že je proti nám ne vždy postupováno seriózně, si lze přečíst například zde nebo zde.
Těžba štěrkopísků a vodní zdroje u Uherského Ostrohu (zdroj Mapy.cz, ©️ Seznam.cz, a.s)
Těžba štěrkopísků tu není nic nového. Na ploše 3.5 km2 zde její zásluhou vzniklo jezero Ostrožská Nová Ves - „Slovácké moře“, které je z jedné strany rekreačním rájem a z druhé strany je z něj čerpána pitná voda téměř kojenecké kvality. Pro srovnání, Máchovo jezero má 2.8 km2. „Voda je čistá a průzračná jako u moře“, lze se o Slováckém moři dočíst, jezero dnes tvoří cennou přírodu a jsou v něm téměř nevyčerpatelné zásoby cca 50 milionů m3 vod, které se navíc stále doplňují. Náš blízký záměr 15x menší pískovny je ale odmítán s tvrzením, že by do ní mohly pronikat zemědělské a továrenské chemikálie. To ale zároveň dokazuje, že to není těžba štěrkopísků, ale zemědělství a průmyslové areály, co vody ohrožuje. Roky proto poukazujeme na to, že ochrana vod se musí zaměřit nikoliv na bránění těžbě štěrkopísků, ale na zamezení zemědělskému a průmyslovému znečišťování. Bohužel bezvýsledně a věc je překrucována jen na boj o vodu s námi. Vůbec se nepřipouští, že těžba štěrkopísků je vodárenství prospěšná a často i záměrně existují vedle sebe. Abychom ale nesměli provozovat svou činnost jenom proto, že jiní zde naopak mohou znečišťovat zemědělskou krajinu a řeky, to nám opravdu vadí. Je myslíme na čase, aby zde ochrana krajiny a vod přestala být jen předstírána a začala být brána vážně.