Tiskové prohlášení společnosti České štěrkopísky ke stanovisku České geologické služby (ČGS) k záměru těžby štěrkopísků u Uherského Ostrohu

pátek 17. července 2020
Tiskové prohlášení společnosti České štěrkopísky ke stanovisku České geologické služby (ČGS) k záměru těžby štěrkopísků u Uherského Ostrohu

K záměru společnosti České štěrkopísky těžit štěrkopísek u Uherského Ostrohu vydalo již v roce 2015 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) souhlasné stanovisko EIA (č.j. 12289/ENV/15, MŽP, ze dne 9. 3. 2015). Na zákonném procesu EIA se podílely desítky odborníků, znalců a společností, bylo k němu vypracováno mnoho rozsáhlých podkladových studií a expertíz, po jejichž několikastupňovém posouzení bylo souhlasné stanovisko EIA vydáno.

K posuzovanému záměru vydala ČGS nejprve dvě souhlasná stanoviska, avšak v roce 2017 vydala ČGS k témuž záměru stanovisko odmítavé (viz stanovisko ze dne 29.9.2017 zn. ČGS-441/17/0986*SOG-441/523b/2017). Toto stanovisko nebylo vypracováno nestranně, nepřineslo žádné nové informace a obsahuje řadu závažných nedostatků a chyb. Přesto se v současnosti toto krátké stanovisko ČGS, vypracované „od stolu“ jedinou osobou, stalo nástrojem napadání celého mnohaletého procesu EIA i nástrojem napadání postupu MŽP (viz např. pořad A DOST! z 29.6.2020, ve kterém mimo jiné veřejně vystupuje s nepravdivými informacemi i ředitel VaK Hodonín, a další média).

Z hlavních nedostatků a vad, kterými stanovisko ČGS trpí, uvádíme následující:

  • ČGS neprovedla žádná vlastní šetření ke zjištění skutečného stavu věci a své závěry i s chybami opsala z podkladů výhradně od aktivistů a hlavních organizátorů odporu proti těžbě štěrkopísků (jak je doloženo níže).
  • ve svém stanovisku na straně 3 ČGS uvádí, že předmětem posouzení je plocha těžby 30 ha ve vzdálenosti přibližně 540 m od vodních zdrojů. V dokumentaci EIA (viz Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, č.j. 12289/ENV/15, MŽP, 9. 3. 2015, str. 14), je přitom jasně uvedeno, že ve skutečnosti se jedná o plochu těžby 23,8 ha a tato těžba leží ve vzdálenosti 620 m od nejbližšího vodního zdroje. ČGS se tedy řádně neseznámila ani s nejdůležitějšími podklady, které měla posoudit a pouze opsala chybnou argumentaci od odpůrců záměru.
  • v témže stanovisku na str. 5 ČGS nejprve uvádí: „prokazatelně čtvrtina až třetina“ z celkového jímaného množství podzemní vody protéká přes projektovanou těžebnu, na str. 8 pak ČGS v hlavním závěru uvádí, že se jedná o „téměř polovinu“. ČGS tak chaoticky a zmatečně argumentuje údaji čtvrtina – třetina – polovina, aniž by doložila, jak k těmto údajům dospěla, čím to prokázala a který z údajů platí. Dále ČGS vůbec nezdůvodňuje, proč jsou dle ní tyto údaje natolik problematické, že kvůli nim náhle považuje v rozporu se stanoviskem EIA celý záměr za nepřijatelný, když na žádné z mnoha analogických vodárenských lokalit (viz níže), exaktně prokázáno dlouhodobou existencí, to problematické není.
  • V hlavním závěru téhož stanoviska ze září 2017 na str. 8 ČGS uvádí: „Význam území projektované štěrkovny pro vodní zdroj Bzenec – komplex lze hodnotit na základě množství vody, které danou oblastí k jímacím objektům protéká – v tomto konkrétním případě to představuje téměř polovinu jímaného množství podzemní vody“.

V podkladech vypracovaných odpůrci záměru v červenci 2017 (viz Seznam argumentů pro VaK Hodonín, a.s. v souvislosti s plánovaným otevřením těžby štěrkopísku Uherský Ostroh, Datel a Uhlík, str. 17) se prakticky shodně uvádí: „Význam území s plánovanou těžbou pro vodní zdroj lze měřit množstvím vody, které danou oblastí k jímacím studnám protéká. V případě prameniště Bzenec je třeba konstatovat, že jde téměř o polovinu jímaného množství podzemní vody“.

Z výše uvedeného je zřejmé, že stanovisko ČGS jsou ve skutečnosti téměř doslovně opsané argumenty odpůrců záměru. Odmítavý závěr je tak ve stanovisku ČGS formulován na základě smyšlených čísel o průtoku podzemních vod (čtvrtina-třetina-polovina), pro chybnou plochu těžby (30 ha oproti skutečným 23,8 ha) a ČGS k tomu neprovedla žádná vlastní šetření ke zjištění skutečného stavu věci. Zejména ČGS neporovnala záměr s nejdůležitějšími vodárenskými soustavami v celém povodí řeky Moravy, kdy většina z nich je i záměrně vybudována právě u těžebních jezer (viz zejména lokality Hulín, Kvasice, Tovačov, Ostrožská Nová Ves, Polešovice /záložní zdroj/, Moravičany, Moravská Nová Ves, dále např. Kluk u Poděbrad a Žernosecké jezero u Labe, Majdaléna u Lužnice) a které tak jednoznačně dokládají, že těžba štěrkopísků vodárenství nejenom neškodí, ale naopak je mu zásadně prospěšná. Na všech uvedených lokalitách přitom vodní zdroje leží i nesrovnatelně blíže od těžebních jezer (např. 25 m lokalita Kvasice, 190 m Hulín, 250 m Polešovice záložní zdroj Les – všechny tři příklady rovněž leží v aktivní zóně záplavových území, dále 60 m Ostrožská Nová Ves, 60 m Moravičany a další) než posuzovaný záměr Uherský Ostroh (620 m) a v řadě případů je pitná voda čerpána i přímo z těžebních jezer (Tovačov, Kvasice, Majdaléna, Ostrožská Nová Ves). Na všech výše uvedených lokalitách je zároveň plocha těžebních jezer až mnohonásobně větší než u záměru Uherský Ostroh.

Stanovisko ČGS je proto v příkrém rozporu s existencí hlavního způsobu získávání pitných vod v celém povodí Moravy a ČGS nezohlednila zásadní a exaktní fakta, ale podřídila se názorům aktivistů a odpůrců záměru.

 

Příklad 1: Vodárenská soustava na lokalitě Kvasice (HEIS, © mapy.cz, TopGis, Seznam.cz)

 Vodarenska-soustava-na-lokalite-Kvasice-HEIS-c-mapy.cz-TopGis-Seznam.cz.png

Příklad 2: Vodárenská soustava na lokalitě Hulín (HEIS, © mapy.cz, TopGis, Seznam.cz)

 Vodarenska-soustava-na-lokalite-Hulin-HEIS-c-mapy.cz-TopGis-Seznam.cz.png

Jímací objekty (červené body) jsou situovány v liniích podél těžebních jezer u řeky, dochází k indukované infiltraci vod z jezer a z řeky, akumulované vody v jezerech zvyšují kapacitu a stabilitu vodních zdrojů, průsak vod štěrkopísky zaručuje vysokou kvalitu jímaných vod. Oproti uvedeným příkladům se záměr těžby Uherský Ostroh nachází od nejbližšího vodního zdroje ve vzdálenosti 620 m a plánovaná plocha těžby činí jen 23,8 ha.